Poprvé v Medju...

Když poprvé přijedeš do Medjugorje, zjistíš, že jsi pozvaný na modlitbu. A ne pouze na ranní a večerní modlitbu, samostatnou nebo společnou, ale i na modlitbu srdcem.

 Zjistíš, že Tě Panna Maria zve k modlitbě před křížem, před svátostí oltářní. Taky Tě volá ke zpovědi, abys byl dobře připravený na mši svatou a abys poděkoval poté, co skončí. Budeš povzbuzovaný skrze poselstva, aby ses zasvětil Bohu přes Pannu Marii. Zasvětit se Bohu znamená rozhodnout se každý den pro lásku, odpuštění a milosrdenství a rozhodnout se proti zlu, hříchu satanovi a všem jeho činům a proti jakékoliv spolupráci s ním.

Každou modlitbu se můžeme pomodlit narychlo tak, že se pomodlíme všechno, ale nestřetneme se při tom s Ježíšem a Pannou Marií. Pokud to děláme, hrozí nám nebezpečí, že budeme jen bezmyšlenkovitě marnit čas a tak si modlitbu nikdy nezamilujeme. Proto je důležité najít si čas na modlitbu.

Poselstvími, které Panna Marie dávala ze začátku každý čtvrtek a teď je dává každého 25. dne v měsíci nám nabízí svůj život v modlitbě a ukazuje nám, jak máme duchovně růst.

 Vše je zaměřené na osobu Ježíše Krista. Panna Marie si je vědoma toho, že všechny vlastnosti, které má, jsou jen výsledkem jejího osobního vztahu k Ježíši Kristu. A vše, co nám radí má jen jeden cíl - přivést nás k Ježíši.

A přijít k Ježíši znamená přijít k živému pramenu, který nám dává vodu, která nikdy nevysychá. Proto Ježíš je vzorem člověka a současně Bohem.

Tyto modlitby jsou utkané z modlitebních zkušeností a spojené s poselstvími. Kéž ony pomohou i Tobě, drahý poutníku, vykročit k Ježíši! A on Tě přivede blíže k pokoji, lásce, smíření a ke společenství všech lidí jako k bratrům a sestrám, k propojení Božího lidu v jednu velkou rodinu. A právě takováto rodina se setkává v Medjugorje ze všech čtyř stran světa. Kristus je její hlavou, Duch Svatý její silou, Panna Marie je její matkou a nebe je jejím domovem.

 Jen tak budeme moci všichni okusit, jak dobré je být spolu, shromáždit se jako bratři a sestry kolem jedné matky, která nás vede dál a nepřestane nás vést, dokud všichni nepřijdeme do domu našeho nebeského Otce.

 Drahý poutníku, kéž Tvůj příchod sem je dalším krokem k tomu všemu a konečnou přípravou na bezpečný přechod do věčného domova!

Když poprvé přijdeš do Medjugorje, navštiv tři modlitební místa...

Zjevení začly na prvním z nich, Podbrdu. Pod tlakem okolností se později přemístily do domů, do farního kostela a na faru. Někdy se odehrávají i na Križevci. Jen co se znovu začal rozvíjet pokrok, který byl v časech zjevení omezený, začíná zážitek z Medjugurských setkání uchvacovat ne pouze večerními bohoslužbami ve farním kostele, ale i neustálými kajícími výstupy na Podbrdo a na Križevac. A do venkovního duchovního programu určitě tyto tři modlitební místa patří.

 Preto když přijedeš do Medjugorje sám nebo i ve skupině, vejdi do kostela a modli se. To je začátek. Pokloň se Ježíši. Jemu otevři dokořán své srdce. Pokud můžeš, nech se vyzpovídat. Začni zde svůj poutní den. Jdi na mši ve svém rodném jazyce a nezapomeň za mši Bohu poděkovat. Toto je první krok, který máš v Medjugorji udělat – modlit se v kostele, přijít k Ježíši jako postýř v Betlémě.

 Odtud se přesuň na Križevac, pokud můžeš. Nejlépe pěšky od kostela. Bez ohledu na to, jestli jdeš sám, nebo ve skupině, žačni se hned modlit. Je to jakoby cesta z Betléma na Kalvárii. Jen co začneš vystupovat na Križevac, čekají Tě zastavení Křížové cesty. Zůstaň u nich a rozjímej. Můžeš si vzít i text křížové cesty, který Ti bude pomáhat. Jdi pomalu, nespěchej, spoj se s Ježíšem a až přijdeš na vrchol, modli se před křížem, bez ohledu na počasí. Měj odvahu a modli se před křížem ze všech sil. Vyplač se pro své hříchy. Otevři před křížem své srdce a zjistíš, co to znamená. Najdi si nějakou modlitbu klanění svatému kříži. Modli se a nehleď na čas. Kdo vydrží pod křížem, může jít dál s novými úlohami a obohacen novými zážitky.

Od kříže se otevírá pohled do všech stran. Otvírá se hlavně k místu zjevení, k Podbrdu. Jdi i na toto místo a modli se. Není tak strmé, jak Križevac, jak Kalvárie, ale i tak je to vrch. Zvykli jsme si na poučení z Ježíšova života o setkání na vrcholech. I před vstupem na nebesa zavolal své učedníky na vrchol a poté je poslal do Jeruzaléma, aby se modlili a rozešli se odtud do celého světa. Na Podbrdu znovu otevři své srdce, zde můžeš zvláštním způsobem pocítit, jak blízké je nám vzkříšení, jak se nám otevírá cesta do světa, kde nás bude čekat mnoho těžkostí a zármutku. Na Podbrdu se zjevila Panna Maria. Nejdříve s dítětem v náručí, poté s křížem. Odtud mnozí odchází domů a začínají dělat to, co po nich Pán chce.

Drahý poutníku, pokud zůstaneš více dní, vykonej tuto pouť znovu, pokaždé budeš mít nový zážitek.

Nehledej vizionáře, neběhej po nákupech, pokus se žít skromně, vždyť Panna Maria nás vychovává k nové jednoduchosti. Ale bez Betlému, bez kříže, bez setkání na vrchu rozeslání apoštolů a bez Jeruzaléma jako místa modlitby nemůžeme pochopit, co je podstatné a nemůžeme se stát apoštoly.

                                                                  (Převzaté z: Slavko Barbarić: Modli se srdcem)